Rubrika: Uncategorized

Fotbal je hra, kterou hrají a milují po celém světě stamiliony lidí. K masovému rozšíření mu nepochybně napomohl i fakt, že k ní není potřeba nic jiného, než fotbalový míč, někdy vyvinutý celými týmy vědců a inženýrů, jindy vytvořený ze svázaných starých hadrů. Další vybavení, typicky kopačky, sice nejsou nezbytně nutné, ale pokud chce člověk posunout své fotbalové umění na určitou úroveň, bez nich se neobejde. Jak se v jejich nabídce vyznat?

Co je vlastně kopačka?

Jako kopačka se označuje speciální obuv pro hráče fotbalu, jejíž historie sahá až někam do začátku 19. století. V té době si angličtí dělníci, kteří se bavili fotbalem, začali do bot vtloukat ocelové šrouby proto, aby jim obuv zajistila při hře větší stabilitu.

V dnešní době jsou tak kopačky výsledkem téměř dvou stovek let postupného vývoje a je to znát. Měnila se ale nejen jejich podoba, stejně tak mají dnes kopačky trochu jinou funkci než dříve. Zatímco původně byla kopačka především ochranou nohy, dnes má hráči zajistit stabilitu, schopnost měnit rychle směr i intenzitu běhu, a také technické vedení míče.

Výběru vhodných kopaček je proto třeba věnovat dostatečnou pozornost.

Kopačky na trávu

I když se fotbal hraje i na jiných površích, tráva je klasikou a tím pravým nejfotbalovějším povrchem. Neznamená to ale, že snad existují jen jedny kopačky na trávu, to v žádném případě. Hráči by měli mít kopačky alespoň dvoje. Ty první pro hru na suché nebo jen lehce navlhlé trávě, ty druhé potom na trávu mokrou. Ty první mají ve svém názvu označení FG (z anglického firm ground), ty druhé potom SG (soft ground).

Liší se od sebe tím, že kopačky na suchou trávu mají 10-14 stejných plastových nebo gumových kolíků, zatímco kopačky na mokrou nebo dokonce podmáčenou trávu mají kolíky dvojího druhu. Část kolíků (4-6) je standardní, druhá část kolíků (klasicky 6) je delších, většinou se jedná o kovové šroubovací kolíky.

Kopačky pro tvrdé přírodní povrchy

Určitou specialitou jsou kopačky, které se označují jako typ HG (hard ground). Ty jsou určené na tvrdé povrchy typu udusané země, na kterých však chybí tráva. Jedná se o speciální obuv, která se prodává spíše výjimečně a většina hráčů pro ni nemá příliš široké využití.

Kopačky a umělá tráva

Umělá tráva je povrch, který je mezi hráči, trenéry i sportovními lékaři častým tématem diskusí a názory na ní se různí. Kopačky určené pro tento povrch v porovnání s kopačkami na přírodní trávu (tu suchou) kratší a duté kolíky. V tomto případě neexistují separátní verze pro suchou a mokrou umělou trávu. Výrobci kopaček označují tento typ jako AG (Artificial Ground).

Kopačky na turf

Povrch označovaný jako turf je de-facto prvním pokusem o umělou trávu, k té klasické má ale poměrně daleko a je proto chápán spíše jako unikátní povrch. Kopačky na něj poznáte na první pohled, mají totiž velké množství krátkých gumových špuntů, často s různou orientací. V obchodech je hledejte pod označením TF nebo TT.

Sálové kopačky

Kopačky do tělocvičny, tedy na futsal, nemají logicky klasické kolíky nebo špunty, ale na podrážce je vytvořen specifický profil, který hráči zajistí maximální stabilitu při hře na parketách hal a tělocvičen. Pro sálové kopačky se používá označení IN nebo IC.

Další typy kopaček

Mezi další specifické typy kopaček lze řadit především kopačky kombinované, resp. univerzální. V obchodech se zákazníci mohou setkat nejčastěji s typem FG/AG, tedy s kopačkami určenými pro přírodní, stejně jako umělou trávu.

Další důležité parametry

Při výběru kopaček je třeba dbát i na materiál, ze kterého jsou vyrobené. Volit lze mezi kopačkami koženými a kopačkami ze syntetického materiálu. Kožené kopačky vynikají prodyšností, jsou měkké a velmi dobře přijmou tvar nohy. Na druhou stranu jsou ale těžší, na mokrém povrchu nasají vodu a je třeba je impregnovat.

Na druhou stranu kopačky syntetické jsou voděodolné a není třeba je speciálně udržovat, to vše ale za cenu neprodyšnosti a delší době, po kterou je třeba je „prošlapávat“.

Stará pravda z oblasti sportu říká, že fotbal je tím nejdostupnějším a nejhranějším sportem na světě. Potřebujete k němu akorát pár spoluhráčů, nějaký prostor a míč. Nejspíš z tohoto důvodu je tato hra populární po celé zeměkouli. Pokud si už ale chcete zahrát na určité úrovni, podat lepší výkon nebo pravidelně nastupovat za nějaký klub, určitě se neobejdete bez pokročilejšího fotbalového vybavení. Základ zahrnuje alespoň kvalitní kopačky, chrániče holení a fotbalový dres (gólman bude k tomu potřebovat také rukavice).

Obchodů, kde můžete toto vybavení nakupovat, je na dnešním trhu spousta. My vám v článku přinášíme popis 5 největších.

SportFotbal

Obrovskou nabídku fotbalového vybavení najdete v obchodě SportFotbal. Kromě základu, kterým jsou kopačky (najdete zde lisovky, kolíky, turfy i sálovky od značek Adidas, Nike, Mizuno, Puma, Umbro, Joma a dalších), různé typy fotbalových míčů, fotbalové chrániče, brankářská výbava, či zápasové a tréninkové oblečení, zde najdete také vybavení pro sportoviště (branky, sítě, lajnovačky, světelné tabule a podobně) či tréninkové pomůcky (kužely, různé překážky, medicinbaly, stopky, tabule, zátěžové vesty, …).

V sekci fanshop si můžete nabídku jednotlivého vybavení filtrovat také podle toho, jakému klubu fandíte, a následně si tak můžete zakoupit například dres či míč ve vašich oblíbených barvách.

NetFotbal

Něco velmi podobného najdete také na adrese Netfotbal.cz, jde totiž o ráj pro fotbalisty. Kopaček zde najdete přes 1 600 typů – čekají na vás lisovky, kolíky, turfy nebo sálovky pro dospělé, pro děti nebo také pro ženy. Samozřejmě nechybí ani kompletní nabídka fotbalového oblečení (tréninkového i zápasového), doplňků (míčů, chráničů, tašek, brankářských rukavic, čepic, pásek, tejpů, bandáží a podobně), setů či kompletů. V obchodě lze díky výprodejům kopaček a oblečení také něco ušetřit.

Kromě hráčů ale zde nakoupí také zástupci klubů (tréninkové pomůcky, vybavení hřišť a sportovišť), rozhodčí (praporky, píšťalky, oblečení pro sudí) nebo maséři (masážní přístroje a pomůcky).

11TeamSports

Další obchod z našeho výběru je 11teamsports.cz. Samozřejmostí je opět široká nabídka všech druhů kopaček od značek Adidas, Nike, Puma, Under Armour, New Balance, Mizuno nebo Umbro. V další nabídce najdete kompletní tréninkové i zápasové oblečení, funkční prádlo, brankářské oblečení i výbavu, fotbalové chrániče a další doplňky, míče (Adidas, Nike, Puma i Molten), batohy a tašky, kapitánské pásky, potítka a spoustu dalšího. Součástí sortimentu jsou také běžecké boty, které můžete využít ke kvalitnímu kondičnímu tréninku.

Gazzasport

Dalším velkým a populárním obchodem s fotbalovým vybavením je Gazzasport. Kamenné prodejny má tento obchod v Karlových Varech a Plzni. V jeho nabídce najdete opět všechno, co by mohl začínající či pokročilý fotbalista potřebovat – kopačky, míče, chrániče, brankářské vybavení, fotbalové oblečení, batohy a tašky nebo ostatní doplňky (potítka, pásky, čelenky, lahve, ručníky a podobně). Kromě fotbalu se ale na Gazzasport můžete vybavit také na volejbal nebo házenou.

FotbalServis

Jako poslední do našeho seznamu přibude FotbalServis, jehož sortiment je také opravdu velmi široký. Opět na vás čeká výběr z fotbalových kopaček všech základních typů, tréninkových či zápasových míčů různých oblíbených značek, týmového vybavení, doplňků (batohů, tašek, chráničů, čepic či rukavic) či fotbalového oblečení. Široká je zde také nabídka tréninkových pomůcek – zakoupit zde můžete balanční podložky, překážky, švihadla, taktické tabule, tejpy, masážní emulze, sportovní výživu. Opět nechybí ani výbava pro rozhodčího či pro sportoviště jako takové. Ve fanshopu můžete nakupovat také fotbalovou výbavu či jiné věci a doplňky (například hrnky či pouzdra na mobily) v barvách vašeho oblíbeného klubu.

Vánoce se blíží a mnoho z nás hledá potřebnou inspiraci. Které tipy se vám budou hodit, pokud máte doma malého i velkého fotbalistu?
 

Výběr fotbalového dárku je hračka

 
Koníčky představují mimořádně „vděčné“ téma z hlediska výběru vánočních dárků. Zejména pokud vám ale daná oblast není blízká, riskujete do určité míry, že se obdarovanému zkrátka do vkusu příliš netrefíte.

Právě sport bývá disciplínou kde své nadšení a soutěživost může projevit řada mužů. Stabilně k nejpopulárnějším sportovním disciplínám se určitě řadí fotbal. Malí i odrostlejší si dovolí se alespoň na pár okamžiků zasnít, že se budou moci přiblížit svým idolům a zařadit se po bok jmen, jako je Cristiano Ronaldo nebo Lionel Messi.

Nepatříte zrovna ke znalcům tohoto zajímavého sportovního odvětví? A chcete svému fotbalistovi udělat radost a tápete ve světě různých fotbalových propriet? S následujícími dárkovými předměty zaručeně nešlápnete vedle.

Dres

 
Každý správný fotbalový fanoušek by měl mít ve skříni stylový dres. Vzhledem k tomu, že jsou k dostání ve všech velikostních kategoriích, jde o téměř „povinnou výbavu“ dětí i dospělých.

Vybrat si můžete provedení pro hráče, brankáře i rozhodčí. Jestliže dres zamýšlíte nejen jako památeční produkt k založení do skříně, ale jako běžné oblečení pro kažodenní nošení, dbejte hlavně na příjemný a prodyšný materiál.

V případě, že chcete dres navíc personalizovat, můžete se obrátit i na specializovanou firmu, která se zabývá potiskem textilu. Ta vám vytvoří libovolné provedení a zároveň na dres třeba natiskne i jméno obdarovaného nebo jeho věk.

 
Míč

 
Fotbalový míč je rovněž klasickou rekvizitou. Radost z něj obvykle mají hlavně nejmenší fotbalisté, ale nezklamete s ním ani dospělého.
S ohledem na to, komu a proč míč kupujete, si rozmyslete hlavně velikost. Malé míče jsou spíše reklamní a mohou posloužit i jako dárky dětem. Hrát si s nimi lze hlavně v interiéru, kdy vzhledem k velikosti nehrozí vznik přílišných škod.

S variantami označenými číslem 3 si pak děti i skutečně zahrají, hodí se asi do 8 let věku. Míč označený jako 4 využijete do přibližně 12 let. Míče „dospělácké“ jsou pak ve velikosti 5. Ty jsou i nejběžnější.
 

Stolní fotbal

 
Stolní fotbal představuje skvělou aktivitu, u které se pobavíte nejen vy, ale i vaši přátelé. Běžně je možné hrát ho ve dvou nebo více hráčích.
Znát tato zařízení mohou ti starší hlavně ze svého oblíbeného baru nebo hospody. Pořídit si však můžete stolní fotbal i na doma. Zábavu, napětí a akci si s ním užijí dospělí i děti. Zejména do dětského pokoje může být, pozor, praktičtější skládací verze.

Vybrat v zásadě můžete ze dvou odlišných provedení – s pružinovými nebo s otáčecími madly. Zajímat by vás měl i počet hráčů, celkový rozměr a výška stolu.

Parfém

 
Parfém je dárek, který může rovněž vašemu sportovci udělat radost. Ostatně když se usilovně potí na hřišti, určitě se rád mimo trávník zase dá trochu víc „do gala“.

A abyste byli patřičně styloví, rovnou můžete pod stromeček do lesklého papíru zabalit vůni od některé slavné fotbalové celebrity. K nejpopulárnějším tvářím parfémů v současné době patří zejména Cristiano Ronaldo nebo David Beckham.

Vůni je nutné vybrat podle typu související s životním stylem muže. Někteří z pánů jsou spíše sportovní typy, další si potrpí na sofistikované vůně, jiní preferují eleganci a luxus.

Hrneček

 
Miluje váš fotbalista čaj nebo kávu? V tom případě se mu bude hodit stylový sportovní hrneček. Pomůže mu stylově zahájit den se snídaní, případně si šálek lahodného nápoje vychutnat jednoduše kdykoli. Jedná se tak o ideální vánoční dárek.

Hrnky mohou mít různé podoby. Oblíbený je například kulatý tvar napodobující fobalový míč. Některá provedení mohou případně nést klubové barvy oblíbeného týmu.

Hrnečky je potřeba vybírat hlavně podle objemu. Ty menší dokáží nabídnout kolem 300 ml, ale existují i větší objemy nad 500 ml. Vždy by se mělo jednat o kvalitní keramiku nebo ještě lépe porcelán, který dobře drží teplo.

Každé čtyři roky připoutá fotbalové Mistrovství světa k televizním obrazovkám stamiliony či dokonce miliardy lidí po celém světě. Kromě vlastních zápasů fanoušci hltají každou dostupnou informaci a zajímavost, která se s šampionátem pojí. Mezi takové patří i míče, se kterými fotbalisté hrají. Pro každé mistrovství jsou připraveny nové a vždy budí velkou pozornost.

Prvopočátky světových mistrovství

První oficiální Mistrovství světa FIFA se konalo v roce 1930 v Uruguayi. Původně sice tehdejší fotbaloví vládci plánovali, že svůj sport „propašují“ do programu Olympijských her 1932 v Los Angeles, když se to ale nepovedlo, uspořádali si vlastní turnaj. A Mistrovství světa bylo na světě.

Zajímavostí je, že hned na prvním oficiálním turnaji hrál míč jednu z hlavních rolí, neboť způsobil velkou kontroverzi. Co se v Uruguayi stalo? A jakou roli hráče míče na dalších turnajích?

1930, Uruguay

Ve fotbalovém starověku neexistoval oficiální míč Mistrovství světa, ale každý tým měl svoji zásobu míčů. Ve finálovém utkání se střetla Argentina s domácími Uruguayci. V první polovině se hrálo s míčem značky Tiento, který dala do hry Argentina. A přinesl jí štěstí, stav byl 2:1 v její prospěch. Po poločase vrhla míč do hry Uruguay, šlo o tzv. mode „T“, větší a těžší. Druhý poločas vyhrála Uruguay 3:0 a domácí se tak stali prvními mistry světa. Mohl za to míč?

1934, Itálie

Finále Mistrovství světa 1934 v Itálii je v dějinách českého fotbalu zapsáno zlatým písmem. I přesto, že zlato z toho nakonec nebylo. Tým kolem Puče, Nejedlého nebo Pláničky ve finále sahal po titulu, i druhé místo ale bylo fenomenálním úspěchem. A s jakým míčem se finále a celý turnaj hrály? S míčem Federale 102 od firmy ECAS.

1938, Francie

Třetí a poslední předválečné Mistrovství světa se konalo ve Francii a Italové na něm obhájili titul poté, co ve finále zdolali Maďarsko. Míč, se kterým se hrálo, pocházel přímo z Francie a nesl jméno Allen podle pařížské firmy, která jej vyrobila. Míč sestával ze 13 dohromady sešitých plátů a jeho povrch byl zdoben bílou nití.

1950, Brazílie

Nový míč pro mistrovství světa v Brazílii, zemi, kde je fotbal spíše náboženstvím, se od svých předchůdců radikálně lišil. Z jeho povrchu navždy zmizelo šněrování. Míč bylo nyní také možné nafouknout pomocí pumpičky a jehlového ventilu. Vyrobila jej společnost Superball a pojmenovaný byl Duplo T. Nejvíce štěstí přinesl vítězům z Uruguaye.

1954, SRN

Mistrovství světa se necelých deset let po konci Druhé světové války konalo v Německu a pomáhalo mu k návratu do společenství evropských a světových národů. Domácí navíc šampionát vyhráli, když ve finále zdolali Maďarsko s legendárním Ferencem Puskásem. Míč, se kterým se hrálo, nesl název Swiss World Champion a vyrobila jej švýcarská firma Kost Sport. Jednalo se o první míč sestavený hned z 18 plátů.

1958, Švédsko

Šampionát konaný tentokrát ve Skandinávii se stal svědkem prvního triumfu Brazílie, za kterou hrál tehdy sedmnáctiletý Pelé. Míč pro turnaj se vybíral ze 102 modelů prostřednictvím slepého testu. Vítězně z hlasování zástupců FIFA vyšel míč Top Star od firmy Remen. Míč pocházel ze Švédska.

1962, Chile

Mistrovství v roce 1962 vidělo druhou a zatím poslední finálovou účast našeho národního týmu vedeného Josefem Masopustem. Nasazování míčů ale provázely v Chile velké zmatky. Oficiálním míčem byl míč Crack vyrobený v Chile. Hráči evropských týmů ani evropští rozhodčí mu ale nevěřili, a tak se jednotlivé zápasy hrály s různými míči.

1966, Anglie

Mistrovství světa, které ovládli domácí Angličané s Bobby Robsonem v sestavě, když porazili v boji o titul Západní Německo, se hrálo s míčem Challenge 4-Star firmy Slazenger, jednalo se o míč z 18 panelů opět vybraný slepým testem. Existovaly dvě verze, oranžová a žlutá.

1970, Mexiko

Pro Mistrovství světa 1970 v Mexiku vyrobila míč poprvé společnost Adidas. Jednalo se o klasický černobílý míč sestávající z 32 pěti a šestiúhelníkových panelů černé a bílé barvy. Zajímavostí je, že Adidas dodal pro celé mistrovství pouze 20 těchto míčů nesoucích jméno Telstar. Některé zápasy se odehrály z míčem jiné barvy. Z titulu se potřetí radovali Brazilci.

1974, SRN

Druhé Mistrovství světa na Německé půdě skončilo stejně jako to první triumfem domácích, kteří ve finále zdolali Nizozemce. Hrálo se s míčem Telstar Durlast, který se na první pohled příliš nelišil od původního Telstaru, přesto byl ale určitou revolucí. Poprvé byl totiž chráněn polyuretanovou vrstvou, která jej činila voděodolným a celkově méně náchylným k poškození.

1978, Argentina

V roce 1978 zamířilo Mistrovství světa do Argentiny a Adidas pro něj vyrobil další ikonický míč. Nesl název Tango a v různých obměnách se poté používal na vrcholných turnajích až do konce osmdesátých let. Mistrovství světa ovládli domácí Argentinci, Holanďané skončili podruhé za sebou stříbrní.

1982, Španělsko

Na Mistrovství světa ve Španělsku naši reprezentanti příliš rádi nevzpomínají, na rozdíl od vítězných Italů. Všichni ale kopali do stejného míče, do míče Tango Espaňa. Jednalo se o vylepšenou verzi míče Tango. Míč se stal posledním koženým míčem požívaným na Mistrovství světa a jeho hlavní inovací byly nové švy.

1986, Mexiko

Mexické Mistrovství světa vidělo další triumf Argentinců, tentokráte vedených legendárním Maradonou, jehož „božská ruka“ zanechala na výsledcích nepříjemnou pachuť, na rozdíl od jeho jedinečného sóla, přes téměř celé hřiště, které vešlo do dějin. Míč, se kterým se mu povedlo, nesl název Azteca. Jednalo se o první syntetický míč a zdobení obstarali staré aztécké motivy.

1990, Itálie

Mistrovství světa v Itálii si naši fanoušci dobře pamatují jako první po revoluci a poslední, na kterém se objevilo Československo. Až do čtvrtfinále turnaje, ve kterém naši nestačili na pozdější mistry světa z Německa, se mohli radovat z míče Etrusco Unico. Míče, u kterého se Adidas opět nechal inspirovat dávnou civilizací, tentokrát Etrusky.

1994, USA

Pro první šampionát ve Spojených státech vyrobil Adidas míč Questra. Zdobený byl tentokrát vesmírnými motivy u příležitosti 25. výročí mise Apollo 11 a vyroben byl z celkem pěti různých materiálů včetně polystyrenové pěny, která jej činila ještě odolnějším. Nejlépe se s ním sžili Brazilci, mistři světa pro rok 1994.

1998, Francie

Pro Mistrovství světa, které na domácí půdě ve finále rozhodl svým galapředstavením Zinedine Zidane, byl vytvořen míč Tricolore. Jeho název odkazoval na francouzskou symboliku, současně pak šlo o první vícebarevný míč v historii světových šampionátů FIFA.

2002, Japonsko a Jižní Korea

První Mistrovství světa na asijském kontinentu ovládli Brazilci, kteří si spravili chuť po finálové porážce z Francie. Míč pro mistrovství pojmenoval Adidas jako Fevernova a opět se jednalo o malý zázrak sportovního inženýrství. Jeho 3 mm tlustý plášť sestával z 11 vrstev s tím, že tu vrchní tvořila kombinace gumy a polyuretanu.

2006, Německo

V roce 2006 Němci poprvé nevyhráli Mistrovství světa konané na jejich půdě. Trofeje se zmocnili Italové po finálové výhře nad Francií. Míč pro šampionát nesl název Teamgeist a znamenal malou revoluci. Vytvořen byl ze 14 dílů spojených nikoliv šitím, nýbrž termálním lepením. Míč se tvarem blížil dokonalé kouli a pochvaloval si jej např. David Beckham, expert na přímé kopy.

2010, Jižní Afrika

Pro první Mistrovství světa na africkém kontinentu připravil Adidas Jabulani, což v jazyce Zulu znamená „buď šťastný“. Míč měl vylepšenou aerodynamiku, unikátní povrchovou texturu a vznikal lisováním osmi samostatných panelů. V Jižní Africe se z titulu poprvé v historii radovali Španělé.

2014, Brazílie

Pro Brazílii je typický styl života, který lze vyjádřit slovem Brazuca. A právě tak se jmenoval i míč pro Mistrovství světa v roce 2014. Tentokrát byl vyroben ze šesti částí termálně spojených a opět se pyšnil lepšími vlastnostmi než měli jeho předchůdci. Ani Brazuca ale domácím titul nezajistila, ukořistili jej Němci.

2018, Rusko

Rusko se nyní na nějakou dobu musí potom, co se dobrovolně vyřadilo z mezinárodního společenství, s účastí na Mistrovství světa na nějakou dobu rozloučit. Jen vzpomínat tak bude na domácí šampionát v roce 2018, který nakonec ovládli Francouzi před Chorvaty. Míč Telstar 18 svým názvem odkazoval na historii. To, že ale patří do žhavé současnosti nicméně dokládá i fakt, že míč, se kterým Ronaldo šampionát zahájil, mál za sebou cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici a zpět.

2022, Katar

To, jak moc si hráči oblíbí oficiální míč nadcházejícího Mistrovství světa v Kataru a komu přinese nejvíce štěstí, je otázka, na kterou budeme znát odpověď až 18. prosince. Nyní víme jen to, že ponese jméno Al-Rihla a vyroben byl se speciální pozorností k udržitelnosti a ekologičnosti použitých materiálů.

Nezbytnou součástí vybavení každého sportovce jsou kopačky. Moderní high end materiály však nebyly dostupné vždy. V čem se hrálo kdysi? Jaká je historie kopaček?
 

První kopačka ze 16. století

 
První historicky doložené kopačky byly vyrobeny pro anglického krále Jindřicha VIII., který si je objednal v roce 1526.
Panovníkovi vadilo, že se v tehdy nošených střevících špatně pohybuje a nedostatečně zároveň chrání nohy. Zakázku tak vladař zadal přímo svému osobnímu ševci. První kopačky tak fakticky vytvořil muž jménem Cornelius Johnson a jeho zásluhy se zmiňují dodnes.
Víme, i co tato obuv obnášela.

Dobové kopačky stály přibližně 4 šilinky, což je v dnešní době ekvivalent 100 liber, což v roce 2013 odpovídalo sumě asi 3 000 Kč, jak uvádí konkrétně Wikipedie.

Jak vypadaly první předchůdci dnešních kopaček, to ale už dnes netušíme. Model se nedochoval je pouze znám jejich popis. Víme tak, že původní boty obuvník vytvořil ze silné kůže a že byly vysoké do půli lýtek a měly zesílené kotníky. Oproti klasickým botám na běžné nošení však byly především charakteristicky těžší.

V té době navíc fotbal rozhodně nezažíval etapu masové popularity. Šlo o hru pro spíše chudší vrstvu obyvatelstva, fotbal hrálo například dělnictvo. První kopačky si také hráči svépomocí upravovali vtloukáním ocelových hřebů.
S vývojem pravidel samotného sportu zároveň napříč historií docházelo k pozvolnému vývoji technologie při výrobě kopaček.
 

Prudký vývoj v 19. a 20. století

 
Změnu pak přineslo především pozdní 19. století. Právě v této dějinné etapě se fotbal jako sport stal ve Velké Británii mimořádně populární. Do fotbalu se změnou pravidel také vnesla formální struktura a celý sport byl mnohem lépe organizovaný. To vedlo i ke zlepšování sportovních bot.

Zrychlující se rozvoj kopačky prodělaly ve 20. století. Dalším významným dějinným milníkem bylo období let 1900 až 1940. Patrné je to, že styl kopaček byl stále velmi jednoduchý. Stejné to zůstalo i v meziválečných letech.

Po druhé světové válce se design kopaček oproti tomu výrazně změnil. Zejména mezi jihoamerickými hráči se nejprve nosily lehčí a ohebnější kopačky, které se později dostaly do povědomí celého světa. Tato konstrukce byla zaměřena spíše na získání kontroly nad míčem a lepší síly výkopu. Do jisté míry potlačena naopak zůstala ochranná funkce boty.

V 60. letech 20. století byla už celá řada kopaček navržena odlišně. Typický byl pro tyto modely nižší střih. Současně se už v tomto období zřetelně projevuje snaha výrobců boty pojmout tak, aby byly lehčí a pružnější.

V 70. letech došlo k mnoha významným pokrokům a k rozvoji výrobní technologie. To vedlo opět k četným změnám v konstrukci kopaček. Obuv se odlehčila a rozšířila se i barevná škála jednotlivých modelů. Setkat se můžeme i s kopačkami z přírodní usně v podobě kůže hovězí, klokaní nebo telecí. Na významu nabyl i spozoring. V tomto období se lídrem trhu stala značka Adidas a současně tento výrobce uváděl na trh nové technologie, jako například polstrování zajišťující ochranu paty.
 

Kopačky od 90. let po současnost

 
Technologický rozvoj se pak překlopil i do dekády následující a vývoj rozhodně neskončil ani v 90. letech. Významnou inovací se stalo především nové řešení podrážek. Objevilo se hned několik typů.

V první dekádě 21. století byla na trh uvedena laserová technologie, která v roce 2006 umožnila vyrobit první plně přizpůsobitelnou kopačku. Model The Assassin lze individuálně uzpůsobit rozměrům nohy a dalším specifikům konkrétního nositele. V roce 2006 byla také vydána první kopačka bez šněrování. Obuv Lotto Zhero Gravity stačí pouze nazout.

Moderní kopačky už ale v podstatě nejsou skutečnými kopačkami, protože nezakrývají kotník. Stejně jako u většiny ostatních typů specializované sportovní obuvi se jejich základní design a vzhled od 60. let 20. století přiblížil po designové stránce spíše teniskám.

Objevují se také nové alternativní materiály. Cílem je botu v její konstrukci maximálně odlehčit, neboť se fotbal jako hra stává rychlejší a hráči jsou technicky více zdatní.

Fotbal je nejpopulárnějším sportem na naší planetě. Baví, budí vášně a všechny další emoce, a dokáže spojovat i rozdělovat lidi a celé národy. Fotbal se hraje opravdu všude. Jistě se na tom podílí i fakt, že k fotbalu je potřeba jediná věc: fotbalový míč.

Není míč jako míč

Navštívíte-li kterýkoliv obchod se sportovními potřebami, budete pravděpodobně zahlceni množstvím fotbalových míčů různých typů, velikostí, vzhledu i cenových relací. Pro laika nemusí být snadné se v tak široké nabídce vyznat.

Každý, kdo má zájem o koupi fotbalového míče by si měl ujasnit to pro jaký účel jej vlastně pořizuje. Bude se s míčem hrát soutěž? Je určený jen pro kopání s dětmi na zahradě? A má jít o fotbalový míč na trávu nebo snad do tělocvičny? To jsou jen některé z otázek, které je třeba si zodpovědět.

Na jakém povrchu budete hrát?

Fotbal se ani zdaleka nehraje jen na trávě, byť právě tento povrch je samozřejmě nejčastější. Kromě klasických fotbalových míčů na trávu lze zakoupit i míče na tvrdé povrchy, jako je beton, asfalt i další umělé povrchy. Na trhu jsou i míče určené do hal a tělocvičen, případně pro plážový fotbal. Jen určení povrchu ale ani zdaleka nestačí, je třeba vybírat dále.

Jakou velikost míče potřebujete?

Obecně existuje celkem 5 tříd velikosti fotbalových míčů. Nebudeme se zabývat míči s velikostí 1 nebo 2, v jejich případě jde spíše o reklamní předměty anebo hračky pro domácí mazlíčky. Zajímavější jsou ale míče s velikostí 3. Ty definuje průměr 59–61 cm a určené jsou pro děti od nějakých 3 let.

Míče velikosti 4 ideální pro malé fotbalisty ve věku 9–12 let, stejně tak se ale jedná o standardní velikost míčů pro sálovou kopanou. Největší velikost, tj. velikost 5, je potom standardní velikostí fotbalového míče i pro oficiální soutěže. Definována je tato velikost průměrem 68–70 cm a hmotností v rozmezí 410–450 gramů. Jak s výběrem pokračovat dál?

Typ míče a certifikace

Míče se liší i tím, pro jaké hraní jsou určené. Na jedné straně stojí míče určené pro rekreační hraní, na straně druhé potom míče s razítkem

Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Ani certifikace FIFA ale není jen jedna. Nejnižším stupněm certifikace je tzv. IMS, jedná se o míče, které jsou z pohledu FIFA dobré na amatérské a rekreační hraní, ale nic více.

Další stupeň představuje značka FIFA Quality. Zde již jedná o míče, které naplňují většinu z přísných kritérií FIFA a je možné s nimi hrát i některé zápasy nižších soutěží, používat je při tréninku apod.

Nejvyšší kategorii potom představují míče označené jako FIFA Quality Pro, se kterými se můžeme setkat na Mistrovství světa, na Euru a v těch nejvyšších fotbalových patrech.

Pro rekreační hraní si samozřejmě můžete pořídit i míč bez certifikace, výrobce nemá žádnou povinnost a často ani důvod nechat si míč testovat FIFA, takže řada míčů nemá žádnou certifikaci, a přesto je velmi kvalitních.

Materiál fotbalových míčů a technologie jejich výroby

Nejlevnější a také nejméně kvalitní míče jsou vyrobeny z gumy. Doporučit je lze opravdu pouze na domácí „čutání“ na zahradě za domem, byť i ony mají své výhody. Kromě ceny jsou totiž poměrně odolné a mají dlouhou životnost.

Míče butylové toho také hodně vydrží, rozhodně ale nejsou vhodné pro děti, neboť jsou při ně příliš tvrdé a těžké. Vhodnější volbu představují míče latexové, které jsou měkčí a pružnější. Toto rozdělení se nicméně týká vnitřní části míče, na ní je ještě vrstva vnější, typicky polyuretanová, z polystyrenové pěny apod.

Míče mohou být také vyrobeny různou technologií. Máme míče šité a míče lepené. V tomto případě ale nelze jednoznačně určit lepší volbu, vždy záleží na kvalitě konkrétního modelu a poctivosti výrobce.

Péče o fotbalový míč

Fotbalový míč musí být především dobře nafouknutý (dle regulí na tlak 0,6–1,1 bar) a rozhodně by se na ně nemělo stoupat, sedat apod. K očistě nepoužívejte proud vody, nýbrž vlhký hadřík. Míč byste také neměli zbytečně vystavovat extrémním teplotám a na další trénink nebo zápas by měl čekat někde, kde je teplota blízká té pokojové.

Pokud si nehlídáte začátek letošního fotbalového svátku – MS 2022 v Kataru, které je kvůli své destinaci posunuto netradičně až na přelom listopadu a prosince, pak vězte, že už pomalu, ale jistě klepe na dveře. O otevírací utkání ve skupině A se 20. listopadu v 17:00 postarají domácí Katar a jihoamerický zástupce Ekvádor. Do začátku MS tedy zbývají již necelé 2 týdny, což znamená jediné – již skoro všechny země, které se MS zúčastní, představily dresy, ve kterých budou hrát. Výjimku tvoří pouze Írán. V článku se na dresy podíváme detailněji a rozdělíme si je do dvou skupin – na ty více a méně povedené.

Komu patří palec nahoru? Adeptů je více, no vítěz je jasný již předem – je to Mexiko
Asi nejpovedenější sadu dresů představilo Mexiko. Za jejich dizajn okamžitě sklidilo také celosvětovou pochvalu.

Mexičané budou v případě, že budou vedení jako domácí, nastupovat v tmavě zelených dresech. Venkovní varianta dresu je bílá. Důležitý je ale motiv, který oba tyto dresy zdobí – jde o symboly, které Mexičany navrací k jejich kořenům do dob Mayů, Olméků a Aztéků. Dechberoucí je jejich dizajn zejména na bílé venkovní variantě – doufejme tedy, že Mexičany budou během MS vést převážně jako hostující tým.

Vítěze nejpovedenějšího dresu bychom měli, kdo si ale za svůj dizajn zaslouží také minimálně pochvalu?

Japonsko
Velmi odvážné a dobře zapamatovatelné dresy vytáhlo na MS 2022 nečekaně Japonsko. Navrhoval je Adidas, převážně modrý dres byl inspirován japonskými příběhy anime. Vyvedl se opravdu výborně a pozitivního ohlasu se dočkal také u fanoušků.

Brazílie
Od Brazílie jsme se dočkali klasiky – kanárkově žlutého dresu se zelenými motivy. Pokud ale máte dobrý zrak a na brazilský dres pořádně zaostříte, pod žlutou barvou naleznete téměř neznatelný podkladový jaguáří vzor.

Saúdská Arábie
Dalo by se říci, že Saúdská Arábie svými povedenými dresy fanoušky docela příjemně překvapila. Vyniká zejména jejich bílá varianta, jejíž podklad je tvořen nápadným ptačím peřím.

Jižní Korea
Jižní Korea se s tím také velmi nepárala. Představila černý základ dresu, který je jakoby zamalován náhodnými tahy štětce v různých barvách – červené, modré i žluté. Druhá sada je již konzervativnější, nicméně díky černé variantě Jižní Korea sklidila mezi fanoušky pochvalu.

Portugalsko, Argentina a Belgie
Mezi ty povedenější dresy patří také dresy těchto tří reprezentací. Portugalsko opět spoléhá na typické národní barvy, které jsou ale na dresu opravdu výrazné. Potěší také fakt, že uspořádány jsou v méně tradičních vzorech.

Argentina je pak jaksi zemí dvou tváří. Zatímco domácí sada dresů je pro Argentince běžná a nic nového nepřináší, ta venkovní sada je už o něčem jiném. Netypický fialový dres s výrazným plamenným motivem potěší oko nejednoho fanouška.

Belgičtí rudí ďáblové představili běžnou sadu dresů, potěšili ale úpravou rukávů – ty hoří plamenem v belgických národních barvách.

Komu se dresy vyloženě nepovedly?
Teď budeme muset vyřešit tu méně zajímavou otázku. Které dresy patří k těm nejnudnějším?
Do této kategorie určitě zapadá Polsko, jehož červené či bílé dresy (ty bílé zdobí alespoň šedivá textura na ramenou) nic zajímavého nepřináší.
Dobrovolně se do této skupiny zařadila opět také Francie, která své dresy upravuje jen málokdy – hraje vždy v běžné modrobílé kombinaci, která žádným novým nápadem neoplývá. Nicméně fanoušci si na tyto dresy již tak zvykli, že jim ani nepřekáží.

Na poslední místo pelotonu bychom pak zařadili dvě země – Dánsko a Kanadu. Kanada se rozhodla své dresy neupravovat vůbec, za což sklidila spíše kritiku, dokonce i od vlastních hráčů. Dánsko zase představilo jakýsi protestní dres (protestuje proti dějišti samotného MS, Kataru), na kterém téměř nelze rozeznat ani logo národního fotbalového svazu. Někdo tyto dresy díky gestu proti Kataru chválil, spíše ale sklízely kritiku.

Fotbal je snad nejdostupnějším sportem na světě. Říká se, že k tomu, abyste si ho mohli zahrát, potřebujete akorát prostor, fotbalovou obuv a fotbalový míč. To je zcela jistě pravda v případě hráčů pohybujících se v poli. U fotbalových brankářů je to ale trochu jinak. Ti budou ke hře potřebovat také určité specifické vybavení, které je vlastní pouze jim. Co by tedy nemělo chybět v povinné výbavě každého začínajícího fotbalového brankáře?

Kvalitní kopačky

Přestože brankář toho samozřejmě v tréninku ani zápase nenaběhá tolik, jako jeho spoluhráč v poli, i on bude ke hře potřebovat kvalitní fotbalové obutí.

Fotbalový brankář se totiž neobejde alespoň bez kvalitního a přesného výkopu. K tomuto atributu se ale v dnešním fotbale přidává také spousta dalších věcí navíc. Ve chvíli, kdy jeho tým útočí, se brankář totiž často stává také rozehrávačem, který spolupracuje se svými stopery. Jiní gólmani umí svůj tým podpořit i jinak (například brazilský brankář Rogerio Ceni nastřílel během své kariéry z přímých či pokutových kopů neuvěřitelných 131 gólů).

Základem je v tomto případě dobrá kopací technika, dále podpořená vhodně vybranými, kvalitními kopačkami. Ty musí brankář vybrat podle povrchu, na kterém bude hrát a chytat. Na přírodní či umělou trávu se nejlépe hodí lisovky, do rozbahněného terénu jsou nejlepší kolíky, turfy jsou určeny čistě na umělou trávu, a gólman chytající v hale na palubovce bude zase potřebovat sálovky.

Brankářské rukavice

Fotbalový gólman se nikdy nemůže obejít také bez rukavic. Při tvrdých, přesně trefených střelách mohou totiž fotbalové míče létat rychlostí až kolem 130-150 km/h. To už je slušná rána, kterou byste na dlaních bez rukavic určitě dost pocítili. Brankářské rukavice tedy budou chránit vaše prsty, dlaně a zápěstí před zbytečným zraněním.

Rukavice se vždy vybírají podle 2 nejdůležitějších faktorů – jejich velikosti a účelu.

Správnou velikost rukavice zjistíte tak, že si změříte šířku dlaně. Následně je naměřené hodnotě nutné přizpůsobit výběr. Rukavic je ale ideální vlastnit více, protože každý pár může mít jiný účel – existují rukavice do sucha, do mokra či rukavice na tvrdé povrchy.
Základem je určitě vlastnit alespoň 2 páry – do sucha a do mokra. Poté použijete konkrétní rukavice podle toho, jaké bude zrovna počasí.

Brankářské oblečení

Fotbalový gólman bude potřebovat také vhodné brankářské oblečení. Zápas samozřejmě bude hrát v dresu svého klubu, jeho tréninkové oblečení ale může vypadat úplně jinak. Množství gólmanů totiž k tréninku preferuje dresy s dlouhým rukávem a také dlouhé kalhoty. Předcházejí tak zbytečným odřeninám, které by mohli utržit při svých zákrocích.

Tomu je samozřejmě přizpůsobena také nabídka obchodů – brankáři si v nich kromě klasických krátkých dresů a trenek mohou pořídit také jejich dlouhé varianty, případně celé dlouhé komplety.

Další nezbytné doplňky

Ani brankář se samozřejmě neobejde bez fotbalového míče a také chráničů holení. Ty si lze pořídit buď ve variantě s kotníkem, nebo bez něho. Kromě toho se ale zejména začínajícímu brankáři, který ještě nemá úplně vychytané dopady při brankářském zákroku, budou určitě hodit také chrániče kolen a loktů. Určitě bude dobré používat je alespoň během tréninků. Pokud zvolíte dlouhou variantu dresu, ani je nebude pod dlouhými rukávy a kalhotami vidět. Předejdete tak úplně zbytečným zraněním z tréninku.

Všechno to pak cestou na trénink samozřejmě neunesete v rukou, nezapomeňte proto také na dostatečně velkou fotbalovou tašku, do které veškeré vaše brankářské vybavení pohodlně schováte. Obrovská taška určitě není žádnou ostudou, nýbrž známkou dobrého fotbalového gólmana.