Fotbal je hra, kterou hrají a milují po celém světě stamiliony lidí. K masovému rozšíření mu nepochybně napomohl i fakt, že k ní není potřeba nic jiného, než fotbalový míč, někdy vyvinutý celými týmy vědců a inženýrů, jindy vytvořený ze svázaných starých hadrů. Další vybavení, typicky kopačky, sice nejsou nezbytně nutné, ale pokud chce člověk posunout své fotbalové umění na určitou úroveň, bez nich se neobejde. Jak se v jejich nabídce vyznat?
Co je vlastně kopačka?
Jako kopačka se označuje speciální obuv pro hráče fotbalu, jejíž historie sahá až někam do začátku 19. století. V té době si angličtí dělníci, kteří se bavili fotbalem, začali do bot vtloukat ocelové šrouby proto, aby jim obuv zajistila při hře větší stabilitu.
V dnešní době jsou tak kopačky výsledkem téměř dvou stovek let postupného vývoje a je to znát. Měnila se ale nejen jejich podoba, stejně tak mají dnes kopačky trochu jinou funkci než dříve. Zatímco původně byla kopačka především ochranou nohy, dnes má hráči zajistit stabilitu, schopnost měnit rychle směr i intenzitu běhu, a také technické vedení míče.
Výběru vhodných kopaček je proto třeba věnovat dostatečnou pozornost.
Kopačky na trávu
I když se fotbal hraje i na jiných površích, tráva je klasikou a tím pravým nejfotbalovějším povrchem. Neznamená to ale, že snad existují jen jedny kopačky na trávu, to v žádném případě. Hráči by měli mít kopačky alespoň dvoje. Ty první pro hru na suché nebo jen lehce navlhlé trávě, ty druhé potom na trávu mokrou. Ty první mají ve svém názvu označení FG (z anglického firm ground), ty druhé potom SG (soft ground).
Liší se od sebe tím, že kopačky na suchou trávu mají 10-14 stejných plastových nebo gumových kolíků, zatímco kopačky na mokrou nebo dokonce podmáčenou trávu mají kolíky dvojího druhu. Část kolíků (4-6) je standardní, druhá část kolíků (klasicky 6) je delších, většinou se jedná o kovové šroubovací kolíky.
Kopačky pro tvrdé přírodní povrchy
Určitou specialitou jsou kopačky, které se označují jako typ HG (hard ground). Ty jsou určené na tvrdé povrchy typu udusané země, na kterých však chybí tráva. Jedná se o speciální obuv, která se prodává spíše výjimečně a většina hráčů pro ni nemá příliš široké využití.
Kopačky a umělá tráva
Umělá tráva je povrch, který je mezi hráči, trenéry i sportovními lékaři častým tématem diskusí a názory na ní se různí. Kopačky určené pro tento povrch v porovnání s kopačkami na přírodní trávu (tu suchou) kratší a duté kolíky. V tomto případě neexistují separátní verze pro suchou a mokrou umělou trávu. Výrobci kopaček označují tento typ jako AG (Artificial Ground).
Kopačky na turf
Povrch označovaný jako turf je de-facto prvním pokusem o umělou trávu, k té klasické má ale poměrně daleko a je proto chápán spíše jako unikátní povrch. Kopačky na něj poznáte na první pohled, mají totiž velké množství krátkých gumových špuntů, často s různou orientací. V obchodech je hledejte pod označením TF nebo TT.
Sálové kopačky
Kopačky do tělocvičny, tedy na futsal, nemají logicky klasické kolíky nebo špunty, ale na podrážce je vytvořen specifický profil, který hráči zajistí maximální stabilitu při hře na parketách hal a tělocvičen. Pro sálové kopačky se používá označení IN nebo IC.
Další typy kopaček
Mezi další specifické typy kopaček lze řadit především kopačky kombinované, resp. univerzální. V obchodech se zákazníci mohou setkat nejčastěji s typem FG/AG, tedy s kopačkami určenými pro přírodní, stejně jako umělou trávu.
Další důležité parametry
Při výběru kopaček je třeba dbát i na materiál, ze kterého jsou vyrobené. Volit lze mezi kopačkami koženými a kopačkami ze syntetického materiálu. Kožené kopačky vynikají prodyšností, jsou měkké a velmi dobře přijmou tvar nohy. Na druhou stranu jsou ale těžší, na mokrém povrchu nasají vodu a je třeba je impregnovat.
Na druhou stranu kopačky syntetické jsou voděodolné a není třeba je speciálně udržovat, to vše ale za cenu neprodyšnosti a delší době, po kterou je třeba je „prošlapávat“.